Mezinarodni spolupraci v polsku po roce 1989

Otevøením mo¾ností a nabídkou spolupráce mezinárodních spoleèností v horkých letech byla pro pøekladatele provedena øada rùzných verzí. Doprovázejí prezidenta, zástupce velkých spoleèností a obracejí se na rùzné pøeklady, a to i na obchodních schùzkách a dùle¾itých zakázkách. Toto umìní je v¹ak obtí¾né a vy¾aduje mnoho dovedností, a to nejen jazykových dovedností.

Samotné následné tlumoèení je nejdùle¾itìj¹í formou, kdy èlovìk neru¹í øeèníka, zaznamenává pouze svùj projev a pøelo¾í jej do posledního jazyka poté, co je rozpu¹tìn. V souèasném oboru je tøeba zdùraznit, ¾e následný pøeklad není o pøesném pøekladu názoru ka¾dého øeèníka, ale o volbì nejdùle¾itìj¹ích prvkù z projevu a obecném smyslu. Samotní pøekladatelé pøipou¹tìjí, ¾e je to zodpovìdný úkol, proto¾e kromì znalosti samotného jazyka je tøeba ukázat schopnost logického my¹lení. Pøi krizi musí pøekladatel rozhodnout, co je nejdùle¾itìj¹í v konkrétním prohlá¹ení.

Zcela jednodu¹¹í forma pøekladu jsou simultánní pøeklady. V posledním úspìchu poslouchá pøekladatel - pomocí sluchátek - poznámku v základním jazyce a souèasnì vysvìtluje text, který sly¹el. Tento model pøekladu se obvykle pou¾ívá v televizních a rozhlasových vysílání.

Obvykle je v¾dy dùle¾ité setkat se se spojovacím stavem. Tento druh pøekladu spoèívá v tom, ¾e øeèník mluví 2-3 vìtami, mlèí a v souèasném období pøekladatel pøekládá prohlá¹ení ze zdrojového jazyka do cílového jazyka. Zatímco tlumoèení po sobì samém vy¾aduje pøípravu poznámek, v pøekladových tlumoèeních vzhledem k malému mno¾ství textu není nutná.

Vý¹e uvedené pøípady pøedstavují pouze nìkteré typy pøekladù, v dùsledku èeho¾ dochází také k doprovodným pøekladùm (zejména na schùzkách státních orgánù a politikù nebo k soudním / soudním pøekladùm.

Nìkteré jsou silné: v pozici tlumoèníka, kromì dokonalé znalosti daného jazyka, se také odhadují reflexy a pøíprava, ale také taková dikce a velký stres. Ve vztahu k souèasnosti, pøi výbìru tlumoèníka, stojí za to vidìt jeho znalosti.